ISD (Input Service Distributor) म्हणजे काय? | GST अंतर्गत ISD – सविस्तर, Practical व Professional मार्गदर्शक.

ISD म्हणजे काय? | GST अंतर्गत Input Service Distributor सविस्तर माहिती

नमस्कार मित्रांनो,
मी रुपेश जाधव, तुमच्या हक्काच्या Rupeshfinancialexpert.in या प्लॅटफॉर्मवर तुमचं पुन्हा एकदा स्वागत करतो.

GST अंतर्गत ISD (Input Service Distributor) ही संकल्पना अनेक व्यवसाय, accounts teams आणि professionals साठी गोंधळाची ठरते. या लेखामध्ये आपण ISD ची संकल्पना कायद्याच्या तरतुदी, practical उदाहरणे आणि real-life issues यांसह सविस्तर समजून घेणार आहोत.

हा लेख खास:

  • Accounts / Finance professionals
  • CA / CMA / CS students
  • Multi-location business owners
  • Corporate GST compliance teams
    यांच्यासाठी उपयुक्त आहे.

1️⃣ ISD (Input Service Distributor) म्हणजे काय?

GST कायद्यानुसार, ISD (Input Service Distributor) म्हणजे अशी office किंवा branch जी:

  • input services संदर्भातील tax invoices स्वीकारते
  • आणि त्या services वरील GST credit त्याच PAN अंतर्गत असलेल्या इतर GST registered units मध्ये distribute करते

ही व्याख्या CGST Act, 2017 – Section 2(61) अंतर्गत येते.

महत्त्वाचं:

  • ISD ही स्वतंत्र GST registration असते
  • ISD फक्त services साठी लागू आहे
  • ISD मार्फत goods related credit distribute करता येत नाही

2️⃣ ISD registration कधी आवश्यक ठरते?

जेव्हा:

  • एखाद्या कंपनीकडे एकापेक्षा अधिक State मध्ये GST registrations असतात
  • आणि काही services (उदा. IT, Marketing, Audit, HR, Consultancy) centralised पद्धतीने घेतल्या जातात
  • आणि त्या services चा फायदा एकापेक्षा जास्त State units ना होतो

अशा परिस्थितीत ISD registration घेणे कायद्याने योग्य आणि compliance साठी आवश्यक ठरते.


3️⃣ ISD आणि Normal GST Registration मधील फरक

मुद्दाISD RegistrationNormal GST Registration
उद्देशService GST credit distribute करणेGoods/Services supply करणे
Goods credit❌ Allowed नाही✅ Allowed
Services credit✅ Allowed✅ Allowed
PAN requirementSame PAN आवश्यकPAN वेगळी असू शकते
Invoice typeISD InvoiceTax Invoice

4️⃣ PR / PO कधी ISD वर काढावा?

🔹 Services साठी:

जर एखादी service:

  • एकाच vendor कडून
  • एकाच invoice मध्ये
  • एकापेक्षा अधिक State units साठी घेतली जात असेल

तर PR / PO ISD registration वरूनच काढणे आवश्यक आहे.

उदाहरण:

  • IT AMC services
  • ERP / Software licenses
  • Marketing & branding services
  • Audit & professional consultancy

5️⃣ Goods साठी ISD वापरता येईल का?

❌ नाही.

Goods साठी:

  • ज्या State मध्ये goods वापरले जाणार आहेत
  • त्या State च्या GST registration वरूनच PR / PO काढावा लागतो

ISD मार्फत goods related ITC distribute करणे कायद्याने अनुमत नाही.


6️⃣ Multi-State Services – Practical Issues

Case 1: IT / Marketing services

अनेक कंपन्या IT किंवा Marketing services साठी:

  • एका State registration वर PO काढतात
  • आणि नंतर manually ITC adjust करतात

⚠️ ही पद्धत GST non-compliance मानली जाऊ शकते.

योग्य पद्धत:

  • ISD registration वर PO
  • ISD invoice मार्फत credit distribution

Case 2: Services + Goods एकत्र

जर एखाद्या PO मध्ये:

  • service portion + goods portion दोन्ही असतील

तर:

  • ISD वर एकत्र PO काढता येत नाही
  • Services आणि Goods साठी वेगवेगळे PR / PO काढणे आवश्यक आहे

7️⃣ ISD मध्ये काय करू नये? (Common Mistakes)

  • ❌ Goods credit ISD मार्फत distribute करणे
  • ❌ Different PAN असलेल्या units ना credit वाटणे
  • ❌ Multi-state services साठी ISD न वापरणे
  • ❌ Wrong proportion मध्ये credit distribution

या चुका केल्यास:

  • ITC denial
  • Interest + penalty
  • Audit objections

8️⃣ ISD Credit Distribution – महत्त्वाचे मुद्दे

  • Credit फक्त taxable supplies साठीच वाटता येतो
  • Distribution prescribed formula नुसार करणे आवश्यक
  • Proper documentation (ISD invoices) अनिवार्य

निष्कर्ष (Conclusion)

ISD ही संकल्पना फक्त compliance साठी नाही, तर future litigation टाळण्यासाठी अत्यंत महत्त्वाची आहे. Multi-location businesses साठी ISD चा योग्य वापर केल्यास:

  • GST disputes कमी होतात
  • Credit blockage टाळता येतो
  • Audit risk कमी होतो

GST अंतर्गत ISD समजून घेणे हे प्रत्येक professional साठी आवश्यक आहे.


Link – https://rupeshfinancialexpert.in/mr/gst-meaning-history-registration-marathi/

प्रतिक्रिया व्यक्त करा

आपला ई-मेल अड्रेस प्रकाशित केला जाणार नाही. आवश्यक फील्डस् * मार्क केले आहेत